Poveď se mi, bábovičko

25. listopad 2014 | 11.55 | rubrika: a něco sladkého

Dlouze a zaujatě jsem si tu v sobotu psala, v neděli a v pondělí jsem si říkala, že ještě pár drobných trpělivých krůčků a mohla bych se pomalinku začínat přirovnávat k jistým legendám internetovým českým a moravským, k nimž lidé posílají své známé nakouknout, aby se pak společně zasmáli a vysmáli a v paměti jim ten zážitek zůstal, takže se radši nasměruju jinam, a to do kuchyně, boť kuchyně je taková jistota.

Spirála

23. listopad 2014 | 01.11 | rubrika: leccosy

Pamatuju si přirozeně, že loni touhle podzimně zimní dobou jsem začínala být tak nějak smutná. Vím o tom a vím proč a vím, co tomu předcházelo a jak to procházelo a kdo mi pomohl a čím a s kým jsem si chvílemi souzněla a jak to bylo fajn.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Zase jeden sen

22. listopad 2014 | 13.00 | rubrika: knížky

Co se mi na dnešek zdálo, toho asi bylo málo, takže jsem to zapomněla, než jsem oči otevřela. (Mimochodem, aby mě napadlo, že si budu psát o svých snech a nenechám si to sama pro sebe, tak to by mě teda ale nenapadlo.) Nepamatuju si ani start svého dnešního dálkového myšlenkového pochodu, v němž jsem došla k mžouravému uvažování o tom, co jsem nedávno viděla a slyšela. Bylo to na obrazovce televizní na programu prvním a z velké části to byla překřikovací šátková hádka, i když to zřejmě měla být debata.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 28x

Nám dcerám

20. listopad 2014 | 16.00 | rubrika: leccosy

Ve snu, který se mi zdál na dnešek, mi něco vyčítala rodička má. Něco jsem neudělala, něco jsem udělala špatně, musela mě z hloubi svého přesvědčení postrkovat k tomu, abych dělala to, co chtěla, abych udělala. Dotkla jsem se jejích rtů a řekla jsem jí: "Nemysli si, že jenom ty máš trápení."

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 21x

Název ze dna

16. listopad 2014 | 10.30 | rubrika: leccosy

Dneska nemusím nic psát, dneska musím plést, neboť zima se zajisté jednou dvakrát zeptá a já jsem rantl té mé rozpletené čepice rozpárala a rozpletla znovu, tentokrát s jiným počtem očí. Radost. Z tvoření veliká převeliká. Z života taky. Jen kdyby mi tak přišla kladná odpověď na tu jednu jedinou sms, kterou jsem včera poslala, lalalalala moje by bylo radostné... A kdyby mi tak někdo chtěl začínat každou první řadu čepicovou na těch čtyřech tenkých klouzavých jehlicích (ono by šlo asi sice začít na kruhové, ale ta, kterou mám, má jinou sílu a to se mi nehodí, ta přijde na řadu až pak, ta síla), očko jako očko, kdyby pletl, někdo, někda, mile a ráda bych mu to přenechala, jenže pak bych asi z toho obyčejného pletení dalších řad neměla takové uspokojení. Uspokojení. :) chich. Velké uspokojení bych měla z té sms. Kladné ladné. No tak... tak už...

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 27x

Kdo ví, oč...

14. listopad 2014 | 23.23 | rubrika: liboznění

Musím dnes něco napsat, protože jinak by to nešlo. Mám tady vlevo dole to počítadlo. Při otevření článku je vidět, kolikátý je to tady článek, teda asi. Počítadlo říká dneska 920 a článek je až tenhle, právě ten, který teď píšu, 92., slovy devadesátý druhý. Tak proto, když už je to tak.

Nepočítala jsem je jeden po druhém, věřím statistikám, i když se při pohledu na ně někdy divím a nevěřím očím svým. Možná jsem teď právě poodhalila ten problém. Nevěřit vlastním očím a věřit statistikám, automaticky tomu, co je vidět černé na bílém, co říká někdo, kdo se umí tvářit tak, že uvěřit mu jde snadno. No fajn. Dobře mi taky tak.

Pocit viny

12. listopad 2014 | 06.55 | rubrika: leccosy

Zdál se mi sen, nebudu ho vyprávět, jen se od něj odrazím. Dokazovala jsem v něm svou nevinu, hádala jsem se tam a přesvědčovala tamní přítomné, že já taková, jaká si oni myslí, že jsem, ve skutečnosti nejsem, že se ve mně pletou. Byla jsem si tak čistě jistá a s tím pocitem jsem se probudila, takže jsem hned po procitnutí začala dělat to, čemu se dá říkat zpytování svědomí. Protože kdo je bez viny, že...

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Cestou

10. listopad 2014 | 19.45 | rubrika: leccosy

Procházela jsem kolem ulice, ve které kdysi bydlela naše prateta. Ze svého pohledu pra...neteře vím aspoň trošku o tom, jaká byla a jak vypadal její domov. Některé detaily si pamatuju živě. O dalších lidech, kteří v tom domě a v jeho okolí žili, vlastně nic nevím, ví o nich někdo jiný, snad, ale i tak se na ty, kteří tu už nejsou, postupně zapomíná.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 19x

Kameny

8. listopad 2014 | 09.00 | rubrika: leccosy

Tak jsem si teď chvilku četla, mj. jak je dobré pro skoncování se špatnou náladou péct dobrý koláč, což způsobí, že i nálada pekařčina (potažmo celé rozlehlé přilehlé rodiny) je pak dobrá. Souhlasím, upekla jsem koláč včera večer, tvarohový, tentokrát opravdu s tvarohem. Docela dobrou náladu jsem měla celý večer, noc i dnešní ráno.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 19x

Pošmourno

7. listopad 2014 | 08.30 | rubrika: liboznění

je vně i vnitřně, aneb jak nahoře, tak dole, jak tam, tak tady, jak dole, tak i v dole... :) Ať dělám, co dělám, pořád jsem to já a výsledky toho, co dělám, tomu odpovídají, pokud vůbec povídají. Je to jen na mně, ale ne jen pro mě. No... pro mě za mě.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 26x

Dýně u skříně

4. listopad 2014 | 03.03 | rubrika: leccosy

Přijde mi zčásti zajímavé, zčásti vtipné a zčásti je mi úplně jedno, jak různé jsou na podzim názory na dýně. Třeba jak se v některých vzdělávacích zařízeních dýním obloukem a tiše vyhnuli, jinde je zahrnuli do výuky přinejmenším angličtiny a v některých školách nechali děti užít si i namaškařených radostí.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 23x

Domeček

1. listopad 2014 | 22.50 | rubrika: liboznění

Jednoho obyčejně krásného dne se (to) sesype jako domeček z karet. Zbortí jak tón tamté harfy. Nebo jiné, taky zborcené. (Tohle není poplašná zpráva, :) klid, ano?)