Mezidobí

31. srpen 2016 | 23.23 | rubrika: leccosy

Zeleně lesa i záře slunce jsem si i v té knize stmívací užila. Nebylo to ale tak úplně ono, to užití, protože jsem dávno před přečtením viděla film, ten stejnojmenný, takže se mi před písmenky stále a neodbytně zviditelňovaly filmové záběry a moje představy přitom spaly. Vlastně spíš dřímaly, protože jsem si asi tak někdy v polovině všech těch stran začala z ničeho nic zlehka a k tomu radostně a ladně představovat, jaké by to bylo, kdyby to byl tanec, to všechno, to celé od začátku do konce. Mohl by to být třeba i balet ve zlaceném kulturním stánku. Milostný příběh, napětí, konec. To by se to ztvárňovalo. Ach.

Další možnosti

16. srpen 2016 | 22.36 | rubrika: leccosy

Malé zrnko písku na obrovské pláži dalších možností. Jsme. Třetí minuta a druhá vteřina. Tam to je, napsané. Ne tak přesně, proto to ani nedávám do uvozovek ani do šikmopísma. (jé, to bych si mohla poznamenat, dostala jsem andělíčka... od člověka, který neví, že andělíčky nemusím, a tak mi to nevadí. Klidně naopak. Byla jsem dojata, vážně. I tím, jak to bylo nečekané. Je z Číny, ten anděl, a je stvořený podle českého vzoru, jak jsem se dočetla, a oči má šikmé. Je to spíš andělka, což se pozná dle dlouhých bílých šatiček a vlásků a tak, no jo. Postavila jsem si ji vedle hrnečku s kávou a na okamžik se mi zachtělo ji ponořit. Možná by se obarvila. Ale co pak. Tak od té doby stává vždycky bezpečně vzdálená vedle. Mě. jjj. Myslím, že si tajně přeje mít u sebe souznějící duši. Uvidíme.) Ale zdroj netajím. Odtamtud jsem si to opsala, protože ano, asi nejspíš určitě. A mohla bych to mít na paměti. Na třetí poličce zdola seshora. Nejseš, ale já taky nejsem ten, kdo k té hoře jde.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 12x

Sluníčko

9. srpen 2016 | 23.23 | rubrika: slunečno

Někdo shromažďuje finanční prostředky, někdo dopravní, někdo má sbírku kaktusů, někdo propisek a já, protože už jsem dávno a dlouho nic nesbírala, a protože mi to díky pár okolnostem a okolníkům napadlo, budu sbírat sluníčka. Ode dneška, protože dnes prší a ochladilo se. A chladno je očekáváno i v budoucnu...

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Prázdniny od prázdnin

7. srpen 2016 | 13.10 | rubrika: leccosy

Teď, kolem poloviny srpna, nebo spíš v první polovině srpna, nebo spíš kolem dnešního sedmého a taky okolo desátého a třináctého, kdy padají hvězdy, se mi pravidelně zdává, že ty prázdniny jsou už tak nějak trošku moc dlouhé, že už by to chtělo září. Ale když se září rozezařuje, hustě padací hvězdy jsou už dávno odpadlé a kdovíkde zapadlé, ze zřídkavých strnišť fučí podzim, vlaštovky z drátů (ani ne drátěné, ale na drátech posedávající) koukají kudy a kdy, školní lid taky, začíná se mi stejskat právě po době, která je právě teď. Teď v neděli.

V předsíni

26. červenec 2016 | 21.35 | rubrika: knížky

Tam, protože tamtudy se odchází zevnitř ven a já jsem od čtení Prachu tisíce cest chtěla odejít několikrát. No... několikrát je asi moc, ale párkrát určitě.

Možná to, ten příběh, ti dva a to mezi nimi, to všechno bylo tak, jak to bylo, hlavně tou dobou bez internetu. Ale asi ani ne, protože něco podobného, čímž myslím nekomunikování, a když už ano, tak jen v uzavřených vzdálených myslích a srdcích, jde zažít i teď. Že? No jéje :)

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 15x

V kuchyni

23. červenec 2016 | 20.15 | rubrika: knížky

Tak už se ani trošku nebojím, Prach tisíce cest si přečtu. Stačilo mi dva tři listy už učíst a vím to :) Jen se teď ještě na chvilku zastavím u Madisonských mostů, protože mi nešlo do hlavy, co to tam ta Francesca vlastně vařila.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 19x

Listí ve větru

21. červenec 2016 | 23.55 | rubrika: knížky

Každý lidský příběh je jiný, protože v každém jsou jiní lidé. (Neříkám nic objevného, chytrého ani zaznamenáníhodného, ale tak a i tak budu ve stejném duchu pokračovat, jen ne jen v duchu, protože i když se s tímhle vypisováním se loučím nejmíň obden, ještě jsem neskončila. To bude asi ta závislost. Horší než na čokoládě. Teď je snad vhodno položit sem omluvu těm a tomu, s kým a s čím se loučím do nekonečna. Imrvére furt a stále...)

Nebo je to jiné i proto, že se potkáváme v jiných náladách a etapách svých životů, a taky pro to, koho máme nebo nemáme právě kolem sebe.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 19x

Obdélník

20. červenec 2016 | 19.35 | rubrika: papírky

Ne že by se mi včera, vlastně už na dně s dnešním datem povedlo napsat to, co jsem chtěla, tak, jak jsem chtěla. Ne že by... Ne že bych nechtěla, ale ono to nějak nejde. Teď mluvím o něčem jiném. Docela často mluvím o něčem jiném, abych nemusela mluvit o tom, o čem bych chtěla. I a též mlčet.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 13x

Úplně

20. červenec 2016 | 01.02 | rubrika: leccosy

Minule jsem si sem opsala pár ...tických slov přeložených z francouzštiny, nad nimiž a taky nad jinými spřízněnými na papíře tištěnými se chvílemi dojímám nebo bavím nebo usmívám. Dneska jsem cestou svou, kterou jsem si šla, slyšela písničku jednu takovou českou ohranou. Jmenuje se už spoustu času, tisíce let Sbírka zvadlejch růží. (Wanastowi Vjecy, ale kdo by nevěděl, no, kdo?) Tou jsem se taky na chvilku nechala dojmout.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 12x

Když deníček, tak denně

18. červenec 2016 | 19.55 | rubrika: knížky

Ně? Kdybych byla taková, taková urputná ve všem a ne jen ve své blbosti a zabedněnosti a tedy v nekonečném opakování blbostí, tak bych třeba denně cvičila nebo běhala nebo bruslila nebo tak... a bylo by to na mně asi i vidět. Možná bych i nějaké výkony podávala.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 21x