Jiný sníh

28. prosinec 2014 | 20.00 | rubrika: knížky

Dnešní ráno jsem strávila v posteli s knížkou a čokoládou. Pobyla jsem tam tak dlouho, dokud jsem nedočetla a nedojedla. Vstala jsem během té doby jen dvakrát. Jednou, abych mimo drobnosti mimo místnost prováděné otevřela okno a vyvětrala čistým mrazivým vzduchem, a podruhé, abych vyvětrala vůni sousedovic topinek, která se u nás usídlila při prvním větrání a rozptýlit se dovytracena sama nechtěla, i když jsem ji přemlouvala, aby tak urychleně učinila, jelikož se mi pouštět novou čerstvou zimu dovnitř nechtělo... Ale vlastně hodně chtělo.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 28x

Milé Vánoce,

27. prosinec 2014 | 17.00 | rubrika: leccosy

píšu Vám dopis, jak už to tak vypadá... a to dokonce otevřený. Už jsem dávno toužila nějaký otevřený dopis někomu napsat, protože mi přijde efektivní jedním vrzem někomu něco sdělit a zároveň totéž též někomu dalšímu, komu do toho třeba vůbec nic není. Proč se nepředvést v co nejširší šíři před co nejširší šíří lidu, když to lze, že. Lidu... docela nedávno jsem si vzpomněla na slova: My nejsme lůza, my jsme lid. Stává se mi to, čas od času. Nedávno to bylo při lehkém zamyšlení nad tím, jak se liší řev od křiku a silného hlasu a dav od lidu. Nejsem zrovna častou navštěvovatelkou divadel a sledovatelkou oper, ale tohle mi utkvělo. Nešlo jinak. No a právě...

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 18x

Než zapomenu

20. prosinec 2014 | 22.22 | rubrika: liboznění

Tak teď jsem se tak jen tak pohybovala víc a víc v realitě, mnohem víc a ještě o mnoho víc a intenzivněji než tady v těch rybníčcích a potůčcích a mořích internetových a došla jsem k tomu, že lidi jsou všude stejní. Jako spolek i jako jednotlivci. Že lze potkat různé, hlučné, tiché, sprosté, prosté, slušné, laskavé... tam i tady, tady i tam. Jednak.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Slaměnky

16. prosinec 2014 | 10.20 | rubrika: leccosy

Viděla jsem včera fotku kytičky sněženek ve skleničce a zastesklo se mi po nich, po těch nerychlených, opravdových obyčejných předjarních, které v sobě mají ten kouzelný soulad síly a křehkosti, jemnou vůni, něžnou bílou, živou zelenou, tajuplnou žlutou a náznak všech zatím nepatrných, nenápadných začátků.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 18x

Zdání

14. prosinec 2014 | 17.40 | rubrika: a něco sladkého

Bylo nebylo, bylo jedno obyčejné, lehce inverzní ráno. Nebylo to daleko, bylo to v našem rozvířeném městečku. Nebylo to dávno, bylo to v tomhle týdnu. Nebylo to na žádném atraktivním ani příjemném místě, která se v tajdletom městečku také místy nacházejí, když je někdo hledat chce. Bylo to blízko nádraží na zastávce hromadné místní dopravy, nebylo ještě rozedněno.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 17x

Dobrý podvečer, sváteční...

7. prosinec 2014 | 18.30 | rubrika: leccosy

Umyla jsem dnes jedno okno a udělala ještě dvě věci, do kterých se mi nechtělo, přestože se mi do nich nechtělo. Nastává černá hodinka. Až pomine, rozsvítím a půjdu péct, abych měla dobrou náladu.

To okno jsem leštila novinami. Věřím, že se moc nepohoršují a nehroutí ti, kteří mě možná viděli a dělají to jinak, třeba dají vydělat odborníkovi, ale pokud ano, dobře tak. Jsou různé způsoby mytí i žití. Takový detail ze svého života tu popisuju proto, že v těch novinách byl titulek, který mě zaujal. Zaujme mě leckde leccos, mám ráda zajímavé texty, obzvláště kusy veršů na zdech, na nebi nebo na vodě.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 21x

Sobotní odpoledne

6. prosinec 2014 | 15.50 | rubrika: knížky

Ne zimní ani podzimní, ale letní, protože v zimním nebo v podzimním by se nedala tak snadno navodit atmosféra, taková ta klidná, tichá, venkovsky ospalá, která bývá někdy v létě třeba před zahřměním hromu. (Ale nemusí pokaždé zahřmít...)

Každý je buď sám ve svém vlastním kruhu, nebo v kruhu svých nejbližších a užívá si života, vědomky i nevědomky. Jen atmosféra by nestačila, k závanům rozpáleného vzduchu, slunečním pableskům na potoce a známým, z dálky znějícím hlasům a smíchu patří děj, když je to literatura. A aby bylo o čem čtivě psát stovky stran, je ten děj hned ze začátku tajemný.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 17x

Pokračování

4. prosinec 2014 | 18.00 | rubrika: knížky

Chtěla jsem rozmotat zmateně zamotanou zákrutu a rozvázat uzel na kabelu, ale místo toho se mi na něm povedly další dva uzly. Pěkné. Začala jsem zoufat a zázrakem se rozplynuly. Kabel zůstal. Vede. Běží v něm energie ze zásuvky nad kredencem sem na stůl. Možná jsou někde skryté rezervy... ne? Energické. Energetické.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 17x

Zvláštního nic

2. prosinec 2014 | 23.32 | rubrika: a něco sladkého

Mám to štěstí, že jsem v teple a v suchu... a přeju příjemno všem

... ale nějaká zmatená si připadám v posledních dvou třech a více dnech. Vlastně to není jen připadání si, je to asi už ustabilňující se stav. Tak kupředu ku příkladu, chtěla jsem teď začít psát na nové stránce a nabyla jsem přesvědčení, že jsem zapomněla tu zkratku klávesovou, kterou se ta věc zařídí, ale ve skutečnosti jsem si jen toho provedeného odskoku na novou stranu nevšimla, a to několikrát za sebou. Anebo... chtěla jsem, ne teď, ale před nedlouhým nedávnem, otevřít výtahové dveře, ačkoli výtah ještě nebyl na našem patře a divila jsem se upřímně, že to nejde. Dál radši nepokračuju... jsem jednoduše jak reklama na výživové doplňky z lesklé lékárny, stav před požitím. To, že jsem během okamžiku zkazila tři sudoku s nadpisem pro začátečníky a bylo mi to srdečně jedno, to už je taky asi příznak. Čehosi. Možná i dobrého... protože kdo ví.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 16x

Poveď se mi, bábovičko

25. listopad 2014 | 11.55 | rubrika: a něco sladkého

Dlouze a zaujatě jsem si tu v sobotu psala, v neděli a v pondělí jsem si říkala, že ještě pár drobných trpělivých krůčků a mohla bych se pomalinku začínat přirovnávat k jistým legendám internetovým českým a moravským, k nimž lidé posílají své známé nakouknout, aby se pak společně zasmáli a vysmáli a v paměti jim ten zážitek zůstal, takže se radši nasměruju jinam, a to do kuchyně, boť kuchyně je taková jistota.