Frantiska | Dobrý podvečer, sváteční...

Umyla jsem dnes jedno okno a udělala ještě dvě věci, do kterých se mi nechtělo, přestože se mi do nich nechtělo. Nastává černá hodinka. Až pomine, rozsvítím a půjdu péct, abych měla dobrou náladu.

To okno jsem leštila novinami. Věřím, že se moc nepohoršují a nehroutí ti, kteří mě možná viděli a dělají to jinak, třeba dají vydělat odborníkovi, ale pokud ano, dobře tak. Jsou různé způsoby mytí i žití. Takový detail ze svého života tu popisuju proto, že v těch novinách byl titulek, který mě zaujal. Zaujme mě leckde leccos, mám ráda zajímavé texty, obzvláště kusy veršů na zdech, na nebi nebo na vodě.

Ten titulek a určitě i text pod ním zaujal tak jako mě spoustu lidí, nejvíc asi mužů. Jde o ně. Že prý touží po adrenalinu, muži frustrovaní, psalo se v těch novinách. No fajn, uvedu, co to bylo, kdo to byl a kde to bylo: Lidové noviny, autor pan Marek Kerles, článek Frustrovaní muži touží po adrenalinu.

Odkaz na stránky Ligy otevřených mužů, na místo, kde je ten článek. (dost pěkné místo, doufám, že nemusím být mužem, abych se tam mohla podívat)

Odkaz tu snad mít můžu i bez dovolení a povolení, ne? Ano? :) Díky.

Teď se pro zábavu strakatých králíků pokusím zpětně zaznamenat, na co jsem při leštění okenních skel po přečtení toho titulku myslela, teda spíš co mi hlavou probíhalo. Bylo to asi takhle: "Frustrovaní muži touží. Hmmmmm, po adrenalinu, jéje... no fajn, a po čem tak asi touží frustrované ženy? Frustrovat muže? Zfrustrovat. Ošklivé slovo. Proč by spokojená žena někoho frustrovala? A co to ty muže do stavu zmaru a zklamání vlastně dostává... že by vážně ženy? Chi. Možná, někdy, ale ne vždycky... přece... Nejsme někdy v takových pocitech všichni, bez ohledu na pohlaví a počasí? Doufám, že hned zítra nezačnou plískanice, že to okno vydrží tvářit se umytě až do Vánoc, stačí do letošních... Vánoce, Jezulátko naše malé... Jak to říkala hlava církve o té naší Evropě, teda o Unii? Stará neplodná baba? :) Aha, nebylo to tak, pardon, prosím, mám zkreslené vzpomínky na to, co jsem slyšela, asi ale nejen já a nejen teď. "Babička, není plodná a živá." zprávy.idnes

No, ona kdekterá stará babička toho ještě hodně dokáže. Taková Babička, šťastná to žena, co ta toho ještě zvládla, to přece ví u nás, v členské zemi EU, kdekdo. Hmmm. Šmouha... Na které straně skla je? Prý se má jedna strana leštit shora dolů a druhá zprava doleva, aby se to snadno poznalo. Jenže ono to s těmi stranami a směry už není tak jednoduché... Šmouha je pryč. Zavírám okno. Zima zůstala venku. Tak. Tak frustrace může způsobit touhu po adrenalinu... Ach jo... Mimo jiné. Ale každému, ani každému frustrovanému, se přece nechce jen útočit nebo utíkat. Je ale zlé, že ti hodně frustrovaní můžou mít zbraně a můžou zabíjet. O tom ví taky kdekterá babička, stará, unavená... evropská i jiná... No ale: Každá babička stará je veselejší zjara. I tady se to píše... Asi je to všechno i na babičkách, řekla bych. Na současných i budoucích. Jsme v tom všem všichni až po uši. Po krk. Prý kdo stojí ve vodě nebo v čemkoli po krk, nemá věšet hlavu."