Štěstí a zdraví do nových roků

31. prosinec 2016 | 10.56 | rubrika: liboznění

přeji píšánkům a píšánkám. Pardon, radši píšícím, to zní líp, vite. A čtoucím.

Od kdy do kdy

28. prosinec 2016 | 23.24 | rubrika: knížky

Christmas songsssss. Zní jedna za druhou, Vánoce ještě jsou. Hou. Trvají přece do Hromnic normálně. Do Tří králů minimálně. Taková muzika, jako je tahleta, mě ladí do smířlivosti k pomíjivosti. Všeho. Skoro. (Ladit. Vid dlouze nedokonavý, řekla bych.)

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 14x

Kde je, tam jsou

27. prosinec 2016 | 00.41 | rubrika: leccosy

Už jsem se tu dávno nerozepisovala o žádné knížce, kterou jsem přečetla. Zrovna před chvílí se mi zachtělo, ale brzo se mi odechtělo. Zarazila jsem se hned na začátku, na stránce asi sedmé, kde se mezi slunečními paprsky skví citáty uvozující příběh. Vlastně příběhy. Je jich v té knížce se sluncem taková spletitost. Není divu, že nestačí jeden, jsou tam celé čtyři. Třetí je tenhle: "Kde je velká láska, tam jsou vždy zázraky." Jsou? Nejsou? A vždy? Když nejsou, tak to holt není velká láska. A co je to zázrak? Zrak. Něco za zrakem. Asi.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 14x

Kryptikům načuřeným

26. prosinec 2016 | 07.52 | rubrika: leccosy

Holenkové milení, chuďátka zkřenčelá, sice vím, že si moje vypisování nepřečtete, s velkou pravděpodobností ne (To vím i přes mé chaboučké matematické vědomosti. No, že je to část školní matematiky, ten výpočet pravděpodobnosti? Nějakou povědomost o tom mám, asi protože mi počítání pravděpodobnosti přijde ze všech matematických zákoutí, do kterých jsem díky bezplatnému základnímu a střednímu školství nakoukla, nejvíc nematematické, nejvíc podobné třeba vykládání karet nebo astrologii. Taky vidíte výsledek, ale ve skutečnosti si to dopadne jak ta kostka, tak nebo tak, vlivy jsou vlivné. Prosím o shovívavost matematiky, astrology i kartáře.), ale to nevadí, já vaše větky, kryptíci kritici, taky většinou nečtu, ať se týkají toho nebo tamtoho nebo onoho, a když už, tak nedočítám, protože když někdy ano, je mi pak pravidelně trošku blinkavo. A smutno. Strašně. A většinou nijak nereaguju, jsem totiž součást mlčící většiny. Většinou. Ne vždycky. Někdy mi to aspoň potichu nedá. Teď zrovinka.

Tak třeba veselé

24. prosinec 2016 | 12.20 | rubrika: leccosy

nebo klidné nebo příjemné nebo spokojené nebo uspokojující nebo radostné nebo požehnané nebo bílé nebo různobarevné Vánoce přeji všem i fšem.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 11x

Na chvilku

18. prosinec 2016 | 18.02 | rubrika: leccosy

Možná mohla malá mýlka místo toho, jak jsem to minule myslela, někam přijít. Mohla, protože nevím, jak je kdo zrovna naladěn, když ho a ji nevidím. A co a jak vnímá. (Ale když ho a ji vidím, tak se kolikrát radši ani nedívám hloub do očí, protože bych toho mohla vidět až moc. A někdy se to tluče, to, co je v očích, s tím, co jsou takové tamty jiné způsoby sdělování. Jako třeba řeči těla a soví slova a povzdechnutí. Nebo různé barvy mlčení. (jj, čtu právě knihu o malířích) Při nedávné srážce na rohu jsem se na slabé ale zároveň silné dvě vteřiny podívala do takových sytě a temně zeleno sirupově hlubokých a širokých očí. Bylo v nich leknutí, hlavně. Taky bych se sebe lekla, kdybych se se sebou srazila.)

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 12x

Tam někam

16. prosinec 2016 | 16.55 | rubrika: leccosy

Udělám to naopak. Vcítím se. Vcííííítimse. Dovnitř. Slyšela jsem dnes pokřikovat matku na dítě: "emo, emo, emo." Emotivní to bylo.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 11x

Se nezdáme

14. prosinec 2016 | 23.30 | rubrika: liboznění

Jsme jiní, než jací jsme na první pohled, už protože by ten pohled musel být přemagičtělý, aby dokázal vidět všechno, nebo podstatnou část toho všechna. První dojmy jsou jen první. Kdo si myslí opak, třeba taky někdy dojde k nějakému pak, kdy si pomyslí jen o, které zbývá.

Jo. Například ta žena, kterou jsem viděla dvakrát, třikrát a až dneska jsme si chvíli povídaly o něčem jiném než o práci. Při tom dnešním povídání by snad každý koukal překvapeně jako já, kdyby byl mnou. Mám anonymní blogísek, relativně, takže dál o tomto už nic. Ale ty osudy a náhody a souvislosti a tři tečky a nekonečno. Jaký že je ten vesmír, ten se sluníčkem a s hvězdami?

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 19x

Předvánoční časy

8. prosinec 2016 | 21.21 | rubrika: leccosy

Je jeden čas, asi, ale množné číslo je lepší, protože víc je víc. Víc času, víc blbnutí. Možná je víc časů. Paralelně plynoucích. Nebo různými směry. Možná se jednou, dvakrát, víckrát sejdou v jednom bodě.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 13x

Pěkné pondělí

5. prosinec 2016 | 05.59 | rubrika: slunečno

Dnes, po té minulé milostné lyrice a po mém včerejším klidném usnutí během Armageddonu, toho plnoletého filmu, radši jen sebrané slunečno...

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Možná je to tak

3. prosinec 2016 | 07.03 | rubrika: leccosy

Mám milované místo tady na téhle planetě. Není až zas tak moc daleko odtud, od toho vocamcaď, kde většinou pobývám, zvlášť když to měřím vesmírnými vzdálenostmi, protože jakými jinými se tohle dá změřit. Ale přesto se tam, tam, kde je to jiné než jinde, kde jsem trochu jiná a jinak vnímaná taky já, dostávám málokdy. V posledních měsících nikdy.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 12x

a změny přístupu

1. prosinec 2016 | 22.49 | rubrika: leccosy

Když jsem včera před půlnocí vystavila svoje vypisování se (Přijde mi divné mít blogísek. Je to divné?), nabídlo se mi aktuální a smutné čtení o zahynulých hornících a fotbalistech a dalších. Je to strašný. Je škoda životů. Přišlo mi stydno za moje psaní si blbostí a schovala jsem, co jsem napsala, no ale pak jsem to zase vytáhla.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 11x