Se nezdáme

Jsme jiní, než jací jsme na první pohled, už protože by ten pohled musel být přemagičtělý, aby dokázal vidět všechno, nebo podstatnou část toho všechna. První dojmy jsou jen první. Kdo si myslí opak, třeba taky někdy dojde k nějakému pak, kdy si pomyslí jen o, které zbývá.

Jo. Například ta žena, kterou jsem viděla dvakrát, třikrát a až dneska jsme si chvíli povídaly o něčem jiném než o práci. Při tom dnešním povídání by snad každý koukal překvapeně jako já, kdyby byl mnou. Mám anonymní blogísek, relativně, takže dál o tomto už nic. Ale ty osudy a náhody a souvislosti a tři tečky a nekonečno. Jaký že je ten vesmír, ten se sluníčkem a s hvězdami?

Nějak hůř a obtížněji nacházím čas psát si, prostě prosinec. Už jsem dnes ale darovala první vánoční dárek. S těmi dalšími to bude pomalejší, ty nejsou ani zabalené a některé ještě ani nejsou.

Tady na píše jsem prošvihla mimo jiné správný čas včas popřát k svátku Julii, a vše nejlepší se prý nemá přát zpětně, takže Julie, přeju ti to do budoucna, jen tak. Jinak a jinde zde snad ještě letos něco dočtu a dookomentuju. Mohla bych si to dát jako předsevzetí do konce roku letošního. Do nového už mám jedno připravené, skoro. Je taky takové ranní, jako moje časté časné uvažování, jestli je v ten který den lepší dát si jako první ranní nápoj kávu anebo čaj. Se mají ti, kdo o tom nemusí uvažovat, protože kávu nepijí, ne? Zlomený Meči? :) A něco jiného, třeba zdravou vlažnou vodu s citronem, na tu zrovna moc často po ránu nemyslívám.

Ani navečer. Dneska večer jsem si stříhala vlasy, bez zrcadla, zato při poslouchání této písně. Jakub Kořínek, Neviditelná. Existuje nějaké aspoň trošku inteligentně vypadající citoslovce? Ach? Ach...

A potom, najednou, ona sama přišla tahle písnička. Robert Křesťan, Druhá Tráva, Až si jednou. Jo, ty strunné nástroje a ti, kdo na ně hrajou... Ou. d....x :) No a pak... ...napsala prostě, co měla na srdci...

A dneska v tom rádiu, o kterém jsem si minule psala, že je jedním z mých oblíbených, povídali, že má narozeniny jeden zpívající člověk. O jeho písničce jsem si taky minule psala. Čtyřicet sedm let, to už je skoro dospělost, ne? :) Chtěla bych se ho zeptat, jestli je.

Druhým nebo pátým mým oblíbeným rádiem, nevím přesně, nemám je seřazená v řadě za sebou, spíš je to kruh, je tohle, Rádio Wave, a na jeho stránkách mě zaujalo slovo ekosexuál. Musím si ten článek přečíst. A pod ním taky ten o ženách a mužích. Myslívám na ženskost a mužnost a mužnost žen a ženskost mužů a lidskost vůbec docela často, ale nemám teď a kdoví kdy a jestli kdy budu mít dost odhodlání zkusit si napsat o tom něco jako Daniel.

Tak, místo tohoto celého dlouhého neužitečného nic jsem mohla mít hotový úkol z němčiny. Naše paní učitelka je streng a já jsem asi grafoman... manka. Da kann man nichts machen.

Přece ale nebudu končit cizojazyčnou větou a navíc takovou. Dá se.