Upřené soví pohledy

28. červenec 2015 | 17.23 | rubrika: papírky

su4Čtyři sovičky kulí očička a ani jedna ze mě ani jedno nespouští. Vykoukly z časopisu Žena a život, kterým jsem si prázdninově listovala. Psalo se tam o nich jako o vzoru na tapetu na zeď. Zděnou, panelovou nebo možná sádrokartonovou. Nebo tak. Od stavebního materiálu se teď držím dál, ale napadlo mi zkusit si, jak bych se cítila, kdyby na mě zíraly. Jako ze zdi, jako pořád. I uchopila jsem krabičku od svého nebeského budíku a nalepila na ni kus toho sovího obrázku. Můžu se tvářit, že je to praktické schraňovadlo pohlednic. Má totiž rozměr pohlednicím přátelský. Třeba bych se takhle vybavená už mohla začít věnovat postcrossingu? :)

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 14x

Černá nebo modrá

26. červenec 2015 | 14.15 | rubrika: knížky

obloha. O blahu života a jeho zákoutích, kouscích a koncích jsem si jednou s jedním člověkem povídala a přitom došlo k doporučení. Bylo s přátelstvím zaobalené v hedvábí a v rozmarýnové vůni. No vážně :) Proč je vlastně teď tak oblíbená levandule, když třeba zrovna rozmarýna voní líp? Aspoň mně teda, teď jsem se šla znova přesvědčit. Květy, použití, nebo je v tom něco takového jako v červeném víně?

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 19x

Dobré jitro,

25. červenec 2015 | 11.29 | rubrika: liboznění

milé píše a milí píšící a milí čtoucí  a brabencí a broucí

Tak jsem se nadobro odpojila od jedné virtuální hravosti a s tím jsem se odpojila od internetu skoro úplně. Chodila jsem si jen číst maily (a odpovídat na některé taky, no) a pak jsem si kupříkladu prohlížela vánoční přáníčka na pinterestu (taková hřejivě chladivá radost to byla) a pak ještě pár párminutových maličkostí a dosti. Stala jsem se tím pádem lepším člověkem, řekla bych. Ne? No zcela jistě. Zjistila jsem, že každý (včetně mě, což snad nemusím, ale přesto radši dodávám) něco chápe a něco nechápe a není potřebno a vhodno a záhodno se proto na koho zlobit. Možná stačí jen počkat. Několik vývojových etap. Asi někdy.
žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 14x

Omluva ptactvu

15. červenec 2015 | 20.32 | rubrika: leccosy

A no tak ano, neskřehotají vždy a všichni, jen někteří a některé.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 13x

Ticho

14. červenec 2015 | 20.49 | rubrika: knížky

Ptáci skřehotají. Vítr fouká. Kočka přede. Hodiny tikají. Je ticho.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 12x

Nic na něco

13. červenec 2015 | 20.04 | rubrika: papírky

Nic, protože je to takové nic. Na něco, protože police je něco. 

Mám starodávnou, skoro úplně retro polici, která se dala v dobách svého mládí zavírat skleněnými posunovacími dvířky. Odnesl je čas, nevím jak a nevím kam. Zůstala po nich drážka, kterou probíhalo relativně bezpečné sunutí. Je tmavohnědá, umělohmotná a vadila mi na pohled. Na každý. Ale jak jsem pak četla tu knížku, na které mě zaujala i obálka, a to až tak moc, že jsem si tu o tom napsala, tak mi to napadlo.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 17x

"Jedenáct knižních faktů o mně"

11. červenec 2015 | 19.04 | rubrika: knížky

S tímhle nadpisem si připadám jak v minibikinách (to mi došlo po přečtení včerejšího článku u Lvice), tak moc odhalujícně mi ten nadpis zní :) Do sepisování se (inspirována Rainbow, díky) pouštím z jednoho hlavního důvodu. Jsem totiž zvědavá, zda jsem vůbec schopná napsat jedenáct věcí o knihách v souvislosti se mnou. Vedlejší a důležitější důvod je ten, že je to tak jako tak tak zajímavé téma. Takže tedy nuže:

Modré zítra

23. červen 2015 | 21.55 | rubrika: knížky

Dnes je včerejší zítra. Asi. Nejsem si tak úplně jistá.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 33x

Taky trochu modré

22. červen 2015 | 18.14 | rubrika: papírky

Tady v těchhle končinách avizované zítra bude zítra. Dnes je. Dnes jsem v průběhu telefonování s maminkou mou dospěla k tomu, že jsme kamarádky. Ne ani tak my dvě (ale tak někdy i ano), ale my, ženy našeho rodu. Škoda, toto téma by bylo mnohonásobně čtivější, kdybych to mohla doložit doslovným dokladem z našeho rozhovoru. Možná můžu, ale nechci. Geny jsou geny a zelené lupení je zelené, dokud nezežloutne. Nebo ho koza nespase. O kozím mléku taky zítra. Taky jen trochu.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 16x

Modrý čtvrtek

18. červen 2015 | 19.37 | rubrika: leccosy

Sice je dnes šedomodrá obloha, šedé je víc než modré, ale modrá se taky najde. Jsem pro skoro každou drobnůstku roztomilůstku, takže se ke mně přikulily dvě malé modré krabičky s obrázky. A když už existuje ten net, podívala jsem se na ty obrázky, co je to vlastně zač. A pak na to, kdo je stvořil, stvořila. Nevím, proč jsem si nejdřív myslela, že to je on a ne ona.