Kočky, písmenka, obrázky

Mám právě chuť psát obrázkovým písmem. Asi by to ale nebylo ono. Přinejmenším by to nebylo moc srozumitelné, ale kdo ví, možná bych tím úspěšně sdělila část svého nesdělitelna. Teď, jak mi umělá inteligence podtrhla to slovo, jsem zhluboka zaváhala nad s/z. Sdílení sdělitelného, nedělitelného podílu. Něco se holt nedá. No nic.

Už pěkných pár dnů, asi dnů, mám rozepsáno slabé sdělení o jedné tenké knížce, tak si ho sem dneska dám, aby se mi neztratilo.

Knihy pana autora Jamese Herriota jsem dlouho obcházela obloukem a říkala jsem si jo, to je to pravé čtení pro babičky a tetičky, tohle já číst nebudu. Ani veterinářkou jsem se nikdy stát netoužila, asi protože jsem odmala vídala zvířata i větší, než je velký pes, a nepřítulnější, než je poskakující... řekněme kohout.

Až když jsem nedávno natrefila na Moje nejmilejší kočičí historky, nastala změna (v chuti čtecí, samozřejmě, ne v profesionálně zvěrolékařské). I když tu chuť trošku a trošku paradoxně přibrzdily ilustrace v té knížce obsažené, ilustrátorkou Lesley Holmes stvořené. Ty se mi totiž na pohled první zdály jak z dětských titulů, ne tak úplně jak z knih pro dospělého toho... čtenáře. Jako, jsem si myslela, jsem já. Ha. Ha. No, ale dítě je v každém, jak jsem si uvědomila a pak jsem si přiznala, že já přece mám ráda hezky obrázkové knížky a obrázky vůbec. A tak jsem už vůbec neváhala a knížku si přečetla, prolistovala a užila.

Stojí za přečtení ta knížka, stručně řečeno. Nestručně napsáno: dojatá jsem byla při čtení několikrát, usmívala jsem se také nejednou a zaplakala jsem si taky párkrát. Teď s naší kočkou princeznou na klíně ani nemám co dodávat, protože kočky jsou tak fajn a jsou to takové osobnosti, že každému, kdo to ví, tahle knížka určitě udělá radost. A tu potřebujeme a dost.

 

Panu Jamesovi Alfredovi Wightovi, pánovi s pseudonymem podle skotského brankáře, by bylo příští rok teprve sto let, pravila wiki.

A kde jsem se nadlouuuho zadrhla a okouzleně prohlížela obrázky paní Lesley Holmes? Tady. A zde.

Možná se to nezdá, ale mně se zdá, že by na světě mělo být víc spisovatelů, spisovatelek, malířů a malířek