Obráceně. Schválně, jaký z toho bude dojem, kromě toho, že bude jiný.
Čtu si knížku, skvělou, jemně dojemně zářící pomocí a nadějí (trošinku té mně cizí americkosti si snadno odmyslím)... Světlo na konci tunelu, sepsané přednášky od paní Elisabeth Kübler-Rossové. Myslím, že až ji dočtu, budu zas o kousek dál. Ta paní velmi dobře věděla, o čem mluvila (na rozdíl od mnoha blablapřednášejících, nemyslím ani a jen na tohle téma... vždyť co jen se stráví času posloucháním zbytečností, které se tváří tak důležitě, času, kterého máme všichni moře, jen nevíme, jak je to moře velké. Když jsem byla malá, moc ráda jsem si hrála u louží na polních cestách. Ty louže, to byla moře, na březích přístavy, města a na vodě lodě. Už tenkrát tam skoro nic nejezdilo, ten občasný traktor jsem slyšela dlouho předem, způsobil pak v těch mořích pohromu, ale i tak se postupně všechno zklidnilo, kal se usadil, břehy se sice hodně proměnily, lodě potopily, domečky zmizely, ale louže zůstaly, aspoň po dobu, kterou jsem u nich trávila, sice časem se sluncem vyschly, ale ono zase napršelo), a měla cit a schopnosti a využila je k pomoci.
Jen mi mrzí, že v knihovně tou jejich nutnou přelepkou přelepili motýla na obálce. Je tam velmi důležitý. I pro mě. Ale možná dobře, protože takhle si ho každý snadno nevšimne, ale když si ho všimne, může z toho mít radost. Nebo co.
Takže obracím včerejší fotku, schválně, změna kvadrantů, jak to bude působit. Někdy v té době, kdy jsem si hrávala na břehu moří, jsem nakreslila obrázek, vzpomínám, kde bylo zelené pole, červené vlčí máky, žluté slunce a tmavomodrý mrak. Ukázková ukázka :)
Přečetla jsem teprve přibližně pětinu z té knihy. "Kolik z vás, kdo sedíte v téhle místnosti, dělá přesně to, co dělat chce, co dělá rád?" A pak dál na téhle straně 67 a potom slova od paní Virginie Satirové, hned, jakmile se obrátí list. Nahoře vlevo :)
Škoda, že toho tolik zapomínáme a podřizujeme se vlivu okolí. Zvlášť tomu, které to s námi myslí tak dobře.
Škoda, že toho tolik zapomínám a podřizuju se vlivu okolí. Zvlášť tomu, které to se mnou myslí tak dobře.
