Nemá každá písnička svůj vlastní život? A možná i víc životů, protože každý, kdo ji slyší, slyší ji trochu jinak a podle svého. Slyší v ní něco jiného, něco jiného mu připomíná, k něčemu jinému ho přiměje.
A nemá i každý člověk víc životů? Pro každého, kdo toho kterého člověka slyší... vnímá, má rád, tak pro každého je ten člověk něčím trochu... nebo víc jiným.
Zdálo se mi zdálo, na nedělu ráno... Docela často si na tuhle písničku nedělní v neděli po ránu vzpomenu. Zdál se mi sen, byl takový zaplněný. Připomněl mi některé obrazy umělkyně, které jsem si včera a před chvilkou prohlížela.
A přišla jsem tam u ní k písničce, kterou vnímám ušima, očima a ještě víc než jen tak. Je fajn, anebo je vlastně úplně neobyčejně obyčejně zázračné, když se spojí ti, co něco umí, a něco společně stvoří, co je pak třeba takové... celé.