Fialová je prý barvou vdov. Aspoň tak jsem to slýchala, když jsem byla malá. Proč vdov a proč zrovna fialová... Zřejmě přicházela po černém roce smutku, je černé blízká (myslím tu tmavě fialovou, ne tu světlejší lilku a purpurku), ale není už jen černá. Je v ní trochu života, není v ní jen taková ta jednoznačně temná důraznost.
V současnu je asi víc rozvedených žen než vdov, aspoň v našem požehnaném severozápadním světě. Rozvedená je možná tak trochu vdovou, nebo líp to řeknu, má v sobě něco vdovského. Ten, za kterého byla vdaná, vdána, vydaná... vydala se... za kterého se vdala, kterého si vzala (malé změny v písmenkách a jak velké ve významu, že?), už její není. Není takový, jaký byl. Ani ona není taková, jaká byla. Protože kdyby ano, asi by se nerozvedli. Něco někde v někom umřelo. V něm a v ní taky, v obou, protože kdyby ne, asi by se nerozvedli...
Je nějaká barva pro vdovce, kromě té černé? Pořád si pamatuju postaršího pána, kterého jsem potkala jednou v dešti. Měl deštník proti tomu dešti a ten deštník byl samá kytka. Možná ano, možná ne... možná to byl vdovec a možná to byl deštník po jeho manželce. Svůj deštník nemohl najít, jeho paní manželka by mu jako obvykle poradila, kde jeho deštník je, nejspíš by mu ho i podala, ale když už tady ona není a je jinde, je na místě jen její květovaný deštník, tak ho ten pán uchopil a šel ven do deště. Z toho mi vyplývá, že vesele květovaný nebo jiný holčičí vzor nebo barva by mohl a mohla být vzorem a barvou vdovců... :)
Květiny po manželce. Třeba připomenou i to, že je třeba je zalévat.
Docela by mě zajímalo, jak se máš. No fakt :) Ty, kdo sem právě teď koukáš na tahle písmenka. Tykám, protože v duchu a ve virtuálnu je to obvyklejší než vykání nebo onikání. Ne? Ano. Jak se Ti daří? Jak jde Tvůj život a jak jdeš Ty svým životem? Nemusím mít písemnou odpověď, můžeš odpovědět v tomhle duchu v duchu, můžeš to napsat písmenky písemně sobě a pak to smazat.
Já se mám asi tak, že poslouchám střídavě třeba takovou rodinnou písničku (... píp):
Na desce Svět se zbláznil jsem našla od stejné básnířky, autorky slov... umělkyně v potkávání a spojování slov Gabriely Osvaldové ještě Baccardi.
Vše je k potěšení i mému zde, cestička: diskografie, Svět se zbláznil, texty