Rozečetla jsem knížku, dnes ráno ji četla dál, ale dál se mi už nechce, i protože je den a víkend, ale taky (protože kdybych chtěla, vezmu si ji k snídani, ale nevezmu, dočtu ji radši až večer) protože mám starost o ty lidi tam, jak to s nimi dopadne. Tak chvíli počkám. Do večera, do doby, kdy se rozsvítí hvězdy a určitě i ta hvězdička, ke které mluví Billie.
Navštívila jsem dnes jeden místní ústav. Měla bych radši napsat objekt, společnost nebo tak podobně, abych nevyvolávala nepravé představy. nelevé. nesprávné. ale svéprávné.
Náhodou jsem vzala do ruky náhodný časopis, protože jsem se hodně chtěla pár minut dívat na pár lesklých, hodných a hlavně slunečných výjevů a případně je rozstříhat, a vida, byl to zrovínečka ten, ne jev, ale časopis, o kterém jsem si psala loni v létě, že je v něm fotka knížky, na níž je napsáno, že prý bez bolesti by člověk nepoznal radost.
Dobré odpoledne, anebo klidně ráno ještě, protože ráno nastává po noci a kdy ta noc končí, to je individuální. A když už ne dobré dnešní ráno, tak zítřejší, ono se vždycky nějaké dobré ráno najde.
Slyšela jsem, co nebylo určeno mně, a ještě to pošlu dál. Není to neslušné? No je. No jéje.
Teď je vaše narozeninová doba, já vím, že pakliže můžete, že si ji užíváte, moc vám to všem přeju. Není to tak dávno, kdy jsem odhalila jistého Berana (jen to, že je Beranem, :) nesvlékala jsem) podle jeho barevného vyprávění na téma: Jak jsem otevíral sklenici s marmeládou. Úspěšně, jasně, přes všechny komplikace, jak jinak, se mu to povedlo. Mně se to povedlo díky tomu, že jsem před časem viděla jiného zrozence beraního dobývat se do téhož, ne do té samé marmelády, do jiné, ale také skrz víčko hlava nehlava. Úspěšně a spěšně.
Obráceně. Schválně, jaký z toho bude dojem, kromě toho, že bude jiný.
Jak se to asi píše těm, kteří k tomu mají vlohy, odvahy a dost dalšího všeho, včetně vtipu.
Že bych si tady během minulého měsíce něco vypěstovala? Rostlinku neduživou, divnou, ale zřejmě s pěkně zahloubaným kořínkem, živou a mého vlastního podivu hodnou. Divím se. Neřekla bych to do sebe ani od sebe.
Posledního března. Apríl. Ale to není apríl. Myslím na ty, kteří mají v dubnu narozeniny.