Frantiska | abcdefgh

Taková pěkná myšlenka to byla... rozvětvující se a košatící a k uspokojení mé mysli nad sebou samou vedoucí. Kdybych v tu chvíli měla klávesnici na dosah a ruce volné, už by byla zapsaná.

Jsme jiní, než jací jsme na první pohled, už protože by ten pohled musel být přemagičtělý, aby dokázal vidět všechno, nebo podstatnou část toho všechna. První dojmy jsou jen první. Kdo si myslí opak, třeba taky někdy dojde k nějakému pak, kdy si pomyslí jen o, které zbývá.

Jo. Například ta žena, kterou jsem viděla dvakrát, třikrát a až dneska jsme si chvíli povídaly o něčem jiném než o práci. Při tom dnešním povídání by snad každý koukal překvapeně jako já, kdyby byl mnou. Mám anonymní blogísek, relativně, takže dál o tomto už nic. Ale ty osudy a náhody a souvislosti a tři tečky a nekonečno. Jaký že je ten vesmír, ten se sluníčkem a s hvězdami?

roku je pryč. Ne že bych měla dnes co do blogísku psát, kromě pozdravu, třeba.

Je pěkné, že ty lidské pozdravy při potkávání jsou zminula tak pevně a hluboce zakořeněné, že se pořád používají, že se pořád rádi zdravíme. Dobrý den, buďte zdráv, zdravíčko, zdravím. Vím. Jsou i další... :)

na svatého Jiří vylézají z děr... Významné tři tečky, pro mě.

Tak asi ano, když je to ta pranostika. Ale asi to není naprosto nezpochybnitelné pravidlo, neviděla jsem dnes ani jednoho z těch tří.

Ovšem zítra uvidím skoro jistě jistého Marka, který nás mrazem zalekne. On, ten, kterého myslím, ten osobně snad ani ne, protože on má hřejivou povahu, pakliže tedy není velmi výjimečně do mraziva rozohněn. Ale pranostika o Markovi a Mrázovi vychází, vypadá to tak. Aspoň tady.