Taková pěkná myšlenka to byla... rozvětvující se a košatící a k uspokojení mé mysli nad sebou samou vedoucí. Kdybych v tu chvíli měla klávesnici na dosah a ruce volné, už by byla zapsaná.
Odešla jsem z koupelny a ona tam zůstala. Sama! Vrátila jsem se pro ni, našla ji tam, ale takovou nějakou omytou a dohladka opílinkovanou. Tak ji nechám, až se zase malinko ušmudlá a pak ji sem dovedu. Ono nejde všechno všem linkovat. A čistota jen půl zdraví a pohoda celé. Nebo že by ne. A denně jedno jablko a doktoři jsou bez práce. Včetně veterinářů a těch dalších, třeba těch přes... jiné vědy. Určitě. Dnes jsem snědla dva banány. Hm. A co asi tak budou dělat? Dejte nám práci! Pacoše sem. O mastičkářích a tabletkářích ani nemluvím.
Kouká na mě kočka, a že prý toho bylo málo. Ale než jsem to, co mi svýma výmluvnýma a krásnýma očima sdělovala, napsala, pochopila, smířila se, uvelebila se, stočila do klubíčka, zavřela oči a dýchá. Viditelně. Nepřede, když klapkuju. Usíná.
Jak v pohádce. Jj. Ty ...sny hrdinky jsou fakt inspirativní dívky. Už pár let je pozoruju. Ony vlastně taky nejsou v první řadě nedočkavými čekatelkami na plození potomků. (Svoboda výběru životní cesty. Jen by se pak asi nemělo nadávat na ty, kdo děti mají a mají jich hodně a tím mění to... tu tvárnou tvář našeho světa. Taky svoboda.) A mít řidičák je fajn, je dobrý pocit sednout si za volant a řídit a posunovat se vpřed, nechat stroj, ať tebou posunuje. Ale kdo ho nemá a nepopojíždí, má slabší uhlíkovou stopu.:) (Tenhle odstavec vyplynul z toho, že se mi nechce znova obcházet blogy, nad kterými jsem ještě skoro za světla prolétla a za letu přečetla.)
https://www.youtube.com/watch?v=VZ5TBGm8urs :) vichřice