přeji píšánkům a píšánkám. Pardon, radši píšícím, to zní líp, vite. A čtoucím.

Jsme jiní, než jací jsme na první pohled, už protože by ten pohled musel být přemagičtělý, aby dokázal vidět všechno, nebo podstatnou část toho všechna. První dojmy jsou jen první. Kdo si myslí opak, třeba taky někdy dojde k nějakému pak, kdy si pomyslí jen o, které zbývá.

Jo. Například ta žena, kterou jsem viděla dvakrát, třikrát a až dneska jsme si chvíli povídaly o něčem jiném než o práci. Při tom dnešním povídání by snad každý koukal překvapeně jako já, kdyby byl mnou. Mám anonymní blogísek, relativně, takže dál o tomto už nic. Ale ty osudy a náhody a souvislosti a tři tečky a nekonečno. Jaký že je ten vesmír, ten se sluníčkem a s hvězdami?

vše nejlepší k vašim jmeninám vám zde přeju, když už jsem tady jako ta zženštělá podoba vašeho jména. Z Assisi. Ještě na to chvilku mám, než bude zítra a bude se přát hodně štěstí někomu jinému. Ale hodně štěstí přeju všem, Lidem všech jmen, i těm Bezejmenným, přiměřenou dávku každému.

roku je pryč. Ne že bych měla dnes co do blogísku psát, kromě pozdravu, třeba.

Je pěkné, že ty lidské pozdravy při potkávání jsou zminula tak pevně a hluboce zakořeněné, že se pořád používají, že se pořád rádi zdravíme. Dobrý den, buďte zdráv, zdravíčko, zdravím. Vím. Jsou i další... :)

Dobrý a klidný večer a ráno taky dobré a klidné, sladce sobotní. Takové přání do zítřka.

No, já jsem věděla, že se mi tady nebude snadno začínat, když jsem si tu psala naposled tak dávno. Ale naposled to nebylo a dávno taky ne. Relativní to je, záleží na tom, jak se to vezme a uchopí a vzchopí. Stejně jako vzdálenosti, velikosti, věky a taky deky. Někdy se zdají být teplé a jindy je pod nimi ziminka. IiiI. A I může být i i jednička.

na svatého Jiří vylézají z děr... Významné tři tečky, pro mě.

Tak asi ano, když je to ta pranostika. Ale asi to není naprosto nezpochybnitelné pravidlo, neviděla jsem dnes ani jednoho z těch tří.

Ovšem zítra uvidím skoro jistě jistého Marka, který nás mrazem zalekne. On, ten, kterého myslím, ten osobně snad ani ne, protože on má hřejivou povahu, pakliže tedy není velmi výjimečně do mraziva rozohněn. Ale pranostika o Markovi a Mrázovi vychází, vypadá to tak. Aspoň tady.

Bezčasí skončilo, nastala svoboda. Mně. Asi. Aspoň mi to vyšlo v kartách. :) A karty nelžou, jen kartářky někdy možná musí mlžit. Možná trochu jako třeba politici nebo rodinní příslušníci, jen z jiných důvodů. Možná z podobných. Kdo a kdy unese pravdu... Nebo odnese, někam. No nemusí, nikdo nic nemusí, každý jen něco chce a nechce. Důvod se najde. Když jsem si tu psala včera, tak jsem se zadrhla na myšlence světlo zastíní. Ne že něco zastíní to světlo, ale že to světlo zastíní něco. Bez světla by nebyl stín, ne? Byla by tma.

Dobré odpoledne, anebo klidně ráno ještě, protože ráno nastává po noci a kdy ta noc končí, to je individuální. A když už ne dobré dnešní ráno, tak zítřejší, ono se vždycky nějaké dobré ráno najde.

Kolik dnů jsem ve skluzu? :) Dobré dopoledne už taky bylo, teď je dobré odpoledne, tak ho takové přeju tomu, kdo ho zrovna má. Kdo ho nemá, tak ho určitě mít právě začne, nejmíň trošku. Třeba o půlnoci, hlavně dobré.