Dobrý den
Jen tak si píšu. Ale možná nic není jen tak. Tak jen.
Františka má svátek v den, ve který jsem se přišla podívat na tenhle svět.
abcdefgh abcdefgh cdefgahc abcdef
Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá.
Jan Amos Komenský
Zdroj: http://frantiska.pise.cz/264-slunecno.html
Nečinnost je nejlepší nálada na psaní,
samota ta nejlepší podmínka.
Oscar (Fingal O'Flahertie Wills) Wilde
Článek Vánoční cukroví došlo
Komentáře k článku: Vánoční cukroví došlo
frantiska: Bývají kouzelné, některé. Líbí se mi, když nejsou psané tak jako vyloženě jen pro děti, když se nad děti ten, kdo je píše, nepovyšuje a nevychovává je, nebo aspoň ne moc okatě 
a "nešišlá". To se mi vlastně nelíbilo nikdy.
Hmm..... ano. Zrovna nad knížkou s jeho pohádkami jsem strávila skoro stejný čas čtením a prohlížením obrázků Ty příběhy mi kdysi docela sebraly.. možná i některé dětské iluze o světě, třeba na Holčičku se sirkami a její babičku se nedá zapomenout.
No a díky za připomenutí, mohla bych si přečíst jeho pohádky, které jsem ještě nečetla.
tlapka: Jééé, u nás bude ještě zapomenutá krabička perníčků na balkoně. 
U nás doma donesl ty omalovánky Ježíšek všem. Ještě jsem je nezkoušela, protože mě to moc neláká, ale babku s mamkou to chytlo a prý to má opravdu pozitivní vliv.
frantiska: U nás ne... to bude tím, že jsem chtěla upéct ještě jednu dávku, ale založila jsem někam recept, takový nový a docela dobrý. Ale už ho mám, takže... no uvidíme. Třeba to budou kuřátka.
Možná bych si mohla zkusit vybarvit víc než ty dva lístečky
hroznetajne: Tak holčička se zápalkami je klasika, kterou zná snad každý. Já jsem zrovna k Vánocům dostala dvě ohromné bichle plné Andersenových pohádek (byly celkem tři, ta poslední se nedá sehnat 
). A tak jsem si je o prázdniny četla. Ilustroval je Dušan Kállay, jsou přenádherné.
Ty pohádky jsou docela dost brutální, třeba Sněhová královna je o únosu dítěte, je tam spousta vražd a celkově to jsou malé horory, ale děti to tak vůbec nevnímají. Děti to vydí jinak. Teď si říkám:"Proboha, on z fleku zavraždil stařenku..." ale jako malá jsem se nad tím ani nepozastavila...
frantiska: Neříkám, že ne, ale když to čte dítě, které do té doby znalo tak maximálně jednu pohádku se špatným koncem, a to si za to ta kůzlátka ještě mohla sama, tak je... jsem z toho byla docela vedle. A co se zažije, přečte nebo vidí v dětství, to někde v člověku zůstane.
Právě, pohádky se dají vnímat různě, z pohledu dítěte, dospělého, z toho, co člověk zrovna žije. Asi i v tom je jejich kouzlo