frantiska: Neříkám, že ne, ale když to čte dítě, které do té doby znalo tak maximálně jednu pohádku se špatným koncem, a to si za to ta kůzlátka ještě mohla sama, tak je... jsem z toho byla docela vedle. A co se zažije, přečte nebo vidí v dětství, to někde v člověku zůstane.
Právě, pohádky se dají vnímat různě, z pohledu dítěte, dospělého, z toho, co člověk zrovna žije. Asi i v tom je jejich kouzlo