frantiska: Děkuji uctivě za komentář
Textem? A mým? no... kromě toho tónu harfy, kdy jsem si při psaní spletla, co se to vlastně bortilo tak už asi žádného, ne? A slova tohohle Hynka se nehodí jen mně šlo mu to. Tak a teď si říkám, krátká odpověď, anebo mám psát, co mě napadá dál... tak asi střední cestou. Zrovna u něj by mi taky dost zajímalo, jak by žil, kdyby žil teď. A kdyby žil, kdy žil, ale dožil se třeba sedmdesátky. Co by dál dělal a co by psal... a jestli vůbec.

A to je pravda, při stavění z karet je třeba se soustředit jen na to. Třeba se inspiruju Při pletení, kterým si mimo jiné zaměstnávám ruce já, to není většinu času třeba. Naopak ty, jak píšeš, zbytečnosti se začnou proplétat do všelijakých vzorů nejspíš je tam přímá úměra, čím jednodušší vzor pletení, tím složitější obrázky z myšlenek.
Ale dobré je třeba sudoku, při něm se taky nedá moc myslet na něco jiného, ale zas se při něm nic nevytváří. asi jde o to, rozhodnout se, jestli je v tu určitou chvíli důležitější tvoření nebo zklidnění se