tlapka: Jooo, těch seznamů už mám. Držím palce, ať se ti daří splnit z nich více, než jaké "úspěchy" slavím já. Když skončí semestr, nemůžu se donutit ani k odpočinkové četbě. Pitomé studium literatury!
Ta Kukačka mě láká hodně a taky se mi líbí obálka. Koukám na ni každý den před fakultou ve výloze.
frantiska: Děkuju. Za komentář, milý
Mám krabičku od čokolády a tam házím papírky s názvy knížek, pak je mám porůznu ve starých sešitech, diářích a tak, co jsem zrovna měla po ruce, když jsem o nějaké zajímavé knížce slyšela nebo četla. Možná bych si měla dát za cíl aspoň shromáždit je na jedno místo. A možná radši ne
To je asi pak lepší odpočívat jinak, ono to čtení počká, lepší je číst s chutí.
Dneska jsem taky na Kukačku do výlohy koukla a říkala jsem si, jak se tak ty různé knížky sejdou vedle sebe za jedním sklem a jak bych je tam asi srovnala já
lvice: Docela jsi mě navnadila na výlet do Neoluxoru Ale ne, já si knihy půjčuju. Jsem silná a mám malý byt.
Knihy, které čte každý, jako to Volání kukačky, se mi automaticky zhnusí už jenom tím, že jsou tak profláklé.
Co čteš teď?
frantiska: Děkuji za milý komentář. To je ale fráze Fakt děkuju.
Taky si je většinou půjčuju. Prostor, peníze, přemisťování se z místa na místo, to je všechno proti budování si knihovny, takové jakou bych mít chtěla, kdybych ji opravdu mít chtěla. Snít a chtít je rozdíl, vlastně.
V šedých tónech od Ruty Sepetys. Četla jsem do noci, dočetla ráno a doteď jsem se toho, co jsem četla, nezbavila. Myslím, že je to jedna z těch knížek, které si budu pamatovat, dokud si budu pamatovat.
Je profláklá? U téhle mi to nevadí.