Ztráty času

Kolik se tak asi celkem ztratí času během celé školní docházky při čekání na konec hodiny a na další konec další hodiny nebo někde v jiné čekárně nebo v jiném davu. Kolik času za život se prožije a kolik ho proběhne a vymizí jen tak bez užitku a zážitku. Ale neviděla bych to zas tak tragicky, nemůže být člověk pořád jen akční a výkonný a konající. Musí se občas i tak trochu nudit nebo si myslet, že se nudí, on přitom vlastně odpočívá, protože kdyby nepotřeboval odpočinek, tak by asi hravě vyskočil a třeba cvičil a "nenudil" by se.

Těchhle 99 vteřin plus čekání na vypnutí případné reklamy a plus opětovné přehrání, protože aspoň já teda nejsem schopna všechno postřehnout napoprvé, ani ne napodruhé a na povícté, to není ztráta času, aspoň podle mého názorku ne. Nebudu zdržovat popisem cestiček, kterými jsem k tomu videu přišla a čemu všemu jsem se cestou zasmála a podivila, anebo jen trošku... tak třeba jsem se chytala za hlavu při pročítání otázek typu "jaký je rozdíl mezi hruškami a ovocem" a "proč vlastně občas prší" a "proč se směju tomu, co mi přijde směšné". Možná mi ten zážitek pomůže při zklidnění se mého pravidelně se opakujícího děšení z toho, že jen já píšu a dělám samé blbosti. I když i na otázku hrušky a ovoce se dá odpovědět inteligentně... při dobré vůli.

A nakonec ve videu vidím, že něco může prolétnout rychle a to důležité se tam stane stejně, jako kdyby to lezlo pomalu a dlouououze.

nic nového, opakování, matka blankytu
Harry Potter in 99 Seconds