Frantiska | Tak já nevím, ano nebo ne nebo ano nebo ne

Nebo ono je to jedno. V jednom onom jsou tři roky tomu tady tutomu. Těšila jsem se na psaní si, před těmi třemi. Myslela jsem, že tu budu uuu takhle sedět a psát si (takhle!) po třech letech? Nikoli. Jak by taky. V tom je to kouzlo. Zlo. Proč je v kouzle zlo? Ve slově. Lov. Pořád přesně nevím. Je zlo vždy zlé? Jazykolam.

Nebudu ani nyní rekapitulovat ani kapitulovat. Vzpomínat malinko možná. Tiše. Bylo a zůstalo tu to nasměrování, svěřování, svírání, slzy, smích, strach, sranda, soužení, souzení, souznění, znění. Libo. Kdyby si sem tak přišli číst ti, co jsem je v toku těch tří let potkala, potkávala (a i potkávám a díky za to) a tady o nich ze slov tkala věty a štkala nad bezedností a bezohledností a bezuzdností mou a nemou. A tetelila se láskou a obavami a tak. Bylo to poznat? Chich. Ochi. Ch. jo.

Taky se mi ale chce nepsat. Teď v posledních asi tak třech týdnech. A taky se mi v nich jednou začalo chtít psát a neměla jsem o čem. Teda určitě měla, ale nic neprošlo tou momentální clonou. Divná celá půlminuta, po kterou jsem koukala na monitor a nic. Tak nic. Klap.

Tak ale asi budu pokračovat, protože když se člověk nebo zvíře nebo čas rozběhne nebo voda rozteče a oheň rozhoří, hoří a teče a běží se jim snáz, než když se znova od začátku z ničeho nic začíná. Asi. I. Začátek času.

Mám obavu, nevím přesně, kde je, ale ztama ke mně šepoce, že kdybych tu teď skončila, musela bych zase někde někdy začínat, protože vím, že začít by se mi zase chtělo. Tuším. Uším někdo šeptl. Nevím kdy a kdy bych zase chtěla začít, ale podobné pravdě to je. Mé budoucí.

To je to, s tou pravdou. Současnou, minulou, budoucí. A předpřítomnou. Mou a jeho a její a jejich. Naší a vaší.

Hm, no to tady tedy scházelo, totok. Já vím, že je nevkusné psát v jednom textu teda i tedy. Ale přesto. Trapných ptákovin, houbovin a žabin je ještě málo na světě. Takových. Bže.

(Nick Cave, jeho teď poslouchám.

A taky své šéfy. Jeden lehce onemocněl, že by i z pohledu na můj obrázek nakreslený na bílé áčtyřce jahodovým labellem... ne, nastydnul. Prostě jsem musela, byl důvod kreslit)