Frantiska | Nadpis... když tu musí být :)

Svoje léto pustím proběhnout povětšinou u nás po městečku. Je rozmilé, nejvíc na březích vodních hladin, na nekonečných konečných vozů městských hromadných přeprav (přinejmenším na jedné se dají v příhodnou dobu pozorovat volně a zvolna se procházející kachny, lidi taky), na nádražích, na tom nejhlavnějším i těch okolních, mají svá kouzla dálek i blízkostí, zvuků a souzvuků. Někdy se tam zastavím a poslouchám koncert. Baví mě objevovat galerie výhledů v průzorech mezi domy, pohledy z jiných úhlů na staré známé kostelní i nekostelní věže, kopečky za městem i ve městě, anebo na sloupy s osvětlením, třeba takové ty nápadně vysoké a nakloněné. Mile je i v parcích pod ještě stále živě a hustě zeleně olistěnými stromy i pod některými, třeba osekanými sousošími. Sousocha. Souchoť.

Dočetla jsem Nebe nezná vyvolených a i po několika dnech je můj hlavní dojem stejný. Kdyby, tak by. Dne ani hodiny. A stále mám pocit, že v tom knihovním výtisku z roku jedna bylo trošku moc překlepů. To si tahle knížka nezaslouží. Ona žádná.

Strach z noci, z usnutí. Ten nemám, ale často bych mohla zhasnout a usínat mnohem dřív, než to dělám. Možná je to nějaká nechuť se vypnout a odevzdat se.

Najít si svou řeku, ke které patřím a být v ní volná. Jo, to je taky fajn myšlenka. A to bleskové, jediné poznání, které nakonec vždycky zůstává, které všechno ruší... a tak dále, strana 174 dole. Všechno ostatní není důležité... Jenže.

Četla bych si jen a jen co mě nejvíc baví, ale ta pozitivní motivace je taková potvora. Když mě v práci pochválí za mou angličtinu, a já dobře vím, že je... ubohá, co mi zbývá. Musím se jí trochu věnovat. A tak jsem si půjčila časopis, ve kterém jsem se anglicky dočetla, kdo byl nejlepším pekařem baget v Paříži v roce minulém a kam díky svému vítězství letos dodává svoje dílka. Aspoň tak to tam psali. Už tu soutěž vyhrál v roce deset, což se dá na netu snadno najít, ale proč jeho loňské vítězství ne, to nevím, to prostě radši nevím.

Když umím kynuté borůvkové koláče, tak bych tu bagetu taky mohla zkusit... :) jednu, jednou.