Frantiska | Znamení

Sluneční. Ještě jsem asi nenadepsala žádné psaní přímo názvem knížky, aspoň myslím. Aspoň myslím, když už nic jiného, aspoň občas, tak to dneska dělám. Myslím. Skoro. A tak první slovo textu je první slovo názvu knížky a nadpis je druhé slovo, také názvu knížky.

Mám ji na stole a chtěla bych ji dát zpátky do knihovny a chtěla bych si z ní sem kousek opsat. Tak jedno po druhém. Slově. Věšák. Na slovo. Vzatý. Sťatý. Svatý. Vím o jednom svatém na mostě, o kterém nevím, který svatý to je. Není pomucký.

Mimo mnohá sdělení, proč nesdělit tomuto blogísku, potažmo tomu, kdo to tady čte, že mám chuť na pomoučený vál. Ne do něj kousat, mám chuť ho vidět a mám chuť na linecké cukroví. Asi to budou srdéčka, když se plíží ten Valentýn. Taky Svatý. Máme v příbuzenstvu širokém jednu Valentýnu. Vážně. Ve velmi širokém. Nakonec, vždyť jsme si všichni příbuznými. Nazpátek. Jé... je fakt pěkné si psát ve wordu, protože jsem nepsala nazpátek, ale na začátek, ale dohromady, a ono se to změnilo na nazpátek. Ehm... ale já opravdu někdy myslím, sama, aspoň si to myslím. A jsem si skoro jistá, že i s neandrtálci jsme, aspoň někteří z nás, příbuzní. Se sebou jsem si v tomto jista zcela.

Tak tedy vyrváno z knihy: "Musíme také přiznat, že moderní emancipované neústupné ženy ještě zvýšily hodnotu dívek Ryb. Protože feministky zničily ženskou tajuplnost, která muže tolik láká, musí tato zdrženlivá, hezká a bezmocná bytost odhánět nápadníky silnou holí."

Tohle je to ono, co jsem chtěla uzmout z knihy Sluneční znamení, které autorkou je Linda Goodmanová. Tak jsem to udělala. Děkuji jí, že ji napsala.

A co k tomu dodám já Ryba? Tak předně: nemusí. Ale asi by to občas udělat měla.

A hlavně: nestydím se za to a klidně si to sem napíšu. Považuju se za feministku, přestože jsem z Ryb. Považuju se, a jestli skutečně jsem nebo snad nejsem... v tomhle jednoznačném rozsortování mě viklá třeba zrovna to, co jsem si sem z té knihy opsala. Tak že by... tajuplná feministka? To se mi asi líbí. Zdrženlivá feministka se mi taky docela líbí, bezmocná už nějak ne. A bezmocná s holí... :)

A jinak se mi v té knize líbí moc informací moc. A často se směju, když tou knihou listuju. Už jsem asi i tady sdělovala, že ne úplně všemu věřím, takže ani astrologii, ale něco na tom je, i když je to složitější, vlivů je víc než jen Slunce a dvanáct měsíců. V roce. Jsou totiž v každém. Roce. Směju se vždycky, když v té knížce čtu něco, co mi připomene něco z mé reality. Někdy ani nepřipomene, někdy jsem to zažila doslova tak, jak je to tam napsané. Holt na tom něco je.

potažmo :)