9 1 1

Abych nezapomněla, měla bych napsat něco o svých dvou známých. Jednu znám od prvního dne první třídy. Dost času jsme spolu proseděly v jedné lavici. Prosmály jsme se hodně hodinami fyziky a chemie a matematiky, protože ony ty znaky, tvary, číslice a názvy, které se v těchhle oborech používají, jsou tak směšné, anebo takové připadají dospívajícím dívkám zaměřeným spíše na jiné zajímavosti světa. Například na motýlí křídla a jejich mávání, třepotání a chvění, na směr růstu lidských vlasů, šikmé břišní svaly, rychlost vysychání řasenek, barvy zmrzliny a... no a ještě... To jsem si teď ale příjemně zavzpomínala, měla bych se tomu občas vážně věnovat. Na co my jsme to tenkrát myslely... Některé skutečnosti a ani sny by neměly být zapomenuty. :)

Tu druhou známou znám sice kratší dobu, ale docela dobře ji znám. Minule jsem si sem napsala, že nejsem lvice královna zvířat, ani Lvice podle postavení Slunce v mém hororskopu. No nejsem. Nechtěla jsem tím naznačit nic jiného než to, že žiju jinak než ony. Mám to přinejmenším od těch dvou svých známých Lvic odpozorováno. Nepatlají a nezdržují se se vším jako já. Jsou Ony a pak je svět. To je na nich (jsou krásné) a v nich (jsou fajn) to hezké.