V obrazech

Ráno je tmavší, večer taky. Voda může jen tak padat z oblohy, ačkoli jsem o tom v týdnech, které po minuly, po několikráte zapo chybovala. Chyba ekonomova není chybou, on za nic nemůže, neboť je přece jen ekonom. Čím vyšší, tím víc. Čokoláda je pořád čokoláda, když je to čokoláda, a víc chutná vychlazená. Obaly od čokolád se dají dále využít, obzvlášť ten od patrové bonboniéry. Růžová mi vešla do života. To je tím počasím, není nyní nutno chladit se modrou. Nebude to nadlouho. Jak je dlouhé dlouho?

Mám emailovou adresu na seznamu s velkým esíčkem, tudíž tudy chodím. Až dnes jsem zjistila, kdo může za novinky. cz a super. cz, pakliže někdo za něco může. Viděla jsem dnes zmoklého malého mrtvého netopýrka, vypadal jako kus zmačkaného černého sáčku. Taky jsem viděla tiché louže na chodnících a jedny dveře, které byly sice otevřené, ale stejně jsem do nich neměla vejít. Vejdu se pohodlně do džínů, které jsem minulou dobou nenosila, i když  jsem i o tom pochybovala. Vyslechla jsem dnes (a ráda) vyprávění o zážitcích afrických safarijních. Ode dneška též vím, jak vznikl název indulona.

Nebyla bych si tu dnes psala, kdybych si nečetla. Čtení čehosi ve mně probouzí chuť k psaní, jelikož když ti to, tak proč ne já tohle.

Četla jsem si i o klubu dvacet sedm a zauvažovala jsem si, jak se vyhnuli členství ti, kteří se mu vyhnuli. Nevím. Mnoho lidí, mnoho odpovědí. Asi. Anebo ne.

Na pinterestu jsem dozvěděla, že zkrásnit vlásky barbínkovské lze jejich ponořením do horké vody na půl minuty a následným rozčesáním. Taky nevím. Ale myslím, že je to dost růžové témátko na závěr. Záklon.