Rychlá volba

21. únor 2017 | 13.00 | rubrika: leccosy

Taky máte nahoře v liště nebožebysetomujinakříkalo tohleto? Kříkalo. Lišta se mi líbí. Rychle jsem zvolila, že ano, že se podívám, půjde-li mi něco napsat. Protože předem vím, že jo. To je pak rychlá volba. A snadná. To relativně.

Prokuk

6. únor 2017 | 22.16 | rubrika: leccosy

Dostalo se mi nabídky koupě divadelního kukátka. Do divadel... ne že nechodím, ale nebyla jsem v žádném kamenném, cihlovém ani betonovém již dlouououhououou dobku. Se mi líbí, jak ten word pěkně červeně vlní. A zeleně. Zvlášť ta zelená se mi líbí. Vyslechla jsem si dnes tři studentky, které seděly za mnou, jedno kde, ale jedno momentálně není, co probíraly. Psaní. Povinné. Nějaké takové tamto diplomní a seminární. No... ani revize neznaly. O nadpisech si zvěstovaly. A vůbec. Politovala jsem je, vždyť kolik času tím zbytečně stráví, tím bádáním jak psát a nevymezerníkovávát všechna místa, na kterých nemají být písmena.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 21x

Únorové úklidy

5. únor 2017 | 08.07 | rubrika: leccosy

Tak vytrvale včera média tvrdila, že u nás je a bude ošklivo, mlhavo, studeno, sychravo, až opravdu bylo. Pakliže je sychravo ošklivé. Sluníčko se kouklo a mávlo nad tím a námi paprskem. A tak jsem doma dlela, uklízela, ba i okno umyla. Úžasný pocit. Úplně naprosto.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 17x

Detail

3. únor 2017 | 01.43 | rubrika: leccosy

Docela by mě zajímalo, jestli bych si to, co se nestalo, mohla domyslet a myslet na to tak, jako kdyby se to stalo.

Vymyšlená vzpomínka by to byla. Labytoby.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Tak já nevím, ano nebo ne nebo ano nebo ne

1. únor 2017 | 00.46 | rubrika: leccosy

Nebo ono je to jedno. V jednom onom jsou tři roky tomu tady tutomu. Těšila jsem se na psaní si, před těmi třemi. Myslela jsem, že tu budu uuu takhle sedět a psát si (takhle!) po třech letech? Nikoli. Jak by taky. V tom je to kouzlo. Zlo. Proč je v kouzle zlo? Ve slově. Lov. Pořád přesně nevím. Je zlo vždy zlé? Jazykolam.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 19x

Tma ví

13. leden 2017 | 18.45 | rubrika: leccosy

týdnové přicházejí, světélkové ozdobičky z městečka našeho (asi i z jiných, to však jistě nevím, neboť nevytáhla jsem vocaď níčko ani nos) zvolna mizí, odborně sklízeny odpovědnými pracovníky. (budu se muset ty přechodníky naučit, nebo psát jako souřadnice současnice) Bude víc tmy v ulicích, i sněh vodnatí a doba světla denního slunečního se prodlužuje jen pomálu. (Dnes jsem slyšela výstižnou definici slova jenom. Není vhodná pro všechny místní oči.) Měli bychom na sebe dávat pozor. si asi

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 14x

Kde je, tam jsou

27. prosinec 2016 | 00.41 | rubrika: leccosy

Už jsem se tu dávno nerozepisovala o žádné knížce, kterou jsem přečetla. Zrovna před chvílí se mi zachtělo, ale brzo se mi odechtělo. Zarazila jsem se hned na začátku, na stránce asi sedmé, kde se mezi slunečními paprsky skví citáty uvozující příběh. Vlastně příběhy. Je jich v té knížce se sluncem taková spletitost. Není divu, že nestačí jeden, jsou tam celé čtyři. Třetí je tenhle: "Kde je velká láska, tam jsou vždy zázraky." Jsou? Nejsou? A vždy? Když nejsou, tak to holt není velká láska. A co je to zázrak? Zrak. Něco za zrakem. Asi.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 14x

Kryptikům načuřeným

26. prosinec 2016 | 07.52 | rubrika: leccosy

Holenkové milení, chuďátka zkřenčelá, sice vím, že si moje vypisování nepřečtete, s velkou pravděpodobností ne (To vím i přes mé chaboučké matematické vědomosti. No, že je to část školní matematiky, ten výpočet pravděpodobnosti? Nějakou povědomost o tom mám, asi protože mi počítání pravděpodobnosti přijde ze všech matematických zákoutí, do kterých jsem díky bezplatnému základnímu a střednímu školství nakoukla, nejvíc nematematické, nejvíc podobné třeba vykládání karet nebo astrologii. Taky vidíte výsledek, ale ve skutečnosti si to dopadne jak ta kostka, tak nebo tak, vlivy jsou vlivné. Prosím o shovívavost matematiky, astrology i kartáře.), ale to nevadí, já vaše větky, kryptíci kritici, taky většinou nečtu, ať se týkají toho nebo tamtoho nebo onoho, a když už, tak nedočítám, protože když někdy ano, je mi pak pravidelně trošku blinkavo. A smutno. Strašně. A většinou nijak nereaguju, jsem totiž součást mlčící většiny. Většinou. Ne vždycky. Někdy mi to aspoň potichu nedá. Teď zrovinka.

Tak třeba veselé

24. prosinec 2016 | 12.20 | rubrika: leccosy

nebo klidné nebo příjemné nebo spokojené nebo uspokojující nebo radostné nebo požehnané nebo bílé nebo různobarevné Vánoce přeji všem i fšem.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 11x

Na chvilku

18. prosinec 2016 | 18.02 | rubrika: leccosy

Možná mohla malá mýlka místo toho, jak jsem to minule myslela, někam přijít. Mohla, protože nevím, jak je kdo zrovna naladěn, když ho a ji nevidím. A co a jak vnímá. (Ale když ho a ji vidím, tak se kolikrát radši ani nedívám hloub do očí, protože bych toho mohla vidět až moc. A někdy se to tluče, to, co je v očích, s tím, co jsou takové tamty jiné způsoby sdělování. Jako třeba řeči těla a soví slova a povzdechnutí. Nebo různé barvy mlčení. (jj, čtu právě knihu o malířích) Při nedávné srážce na rohu jsem se na slabé ale zároveň silné dvě vteřiny podívala do takových sytě a temně zeleno sirupově hlubokých a širokých očí. Bylo v nich leknutí, hlavně. Taky bych se sebe lekla, kdybych se se sebou srazila.)

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 12x