Chmel

Viděla jsem jistou náhodou pár kousků filmu, který se celý podle netu nelíbí, připsalo se mu méně než padesát procent ze sta, asi ze sta, ale k tomu nic nenapíšu, protože jsem ho celý neviděla a ani s nikým, kdo ho viděl, jsem nemluvila, což mně nijak nevadí; ani to, že ho, pokud vím, neviděl a neviděla žádný můj známý a známá, ani to, že se nelíbí, protože se mi z toho filmu líbí mimo muziky dvě věty a jedné z nich bych dala sto procent s jedenácti hvězdičkami.

Teď jsem se zamyslela nad počtem udělených hvězdiček a vzpomněla jsem si, že když jsem kupovala žlutou primulku, která ještě teď kvete, i když už ne efektně a oslnivě, ale kvete, měla jsem smůlu, protože jsem musela dlouho čekat, jelikož přede mnou byli dva pánové. Jeden chtěl jednoduchou vazbu nevím už z čeho a druhý, ten přímo mezi pultem a mnou stojící, ten chtěl rudé růže. Hodně rudých růží.

V květinovém krámku nešlo platit kartou a tomu mladému vysokému člověku se asi nechtělo jít za první roh vyzvednout si hotovost, nebo za tím rohem nebyl bankomat jeho banky nebo co, prostě po zavrcení hlavy paní prodavačky zamával pětistovkou a za celou chtěl růže. Bylo jich dvanáct z ledničky čerstvě vytažených, byly tam ve tmě a chladu, aby déle vydržely, chladné jsou živější než ty ve váze vedle pultu.

Pak paní květinářka chystala kytici a já jsem myslela na tu slečnu, která měla do pár hodin obdržet tak výmluvně hovořící květiny.

Kytici chystala paní květinářka pomalu, pomalu, pomalu a najednou ji napadlo se zeptat, co si pán myslí o sudém počtu květin v pugétu. Myslel si, že by asi měl být lichý, ten počet, ale až do toho dotazu o tom nesměle mlčel. Já jsem si to taky myslela a taky jsem mlčela, napůl kvůli oslnění tou červenou barvou a jejími sametovými odstíny a taky jímavými tvary poupat, pevnými stonky a tak dále, napůl mi do toho nebylo nic a na třetí půl jsem chvátala, a tak jsem nechtěla protahovat jejich transakci. A no tak dobře... na čtvrtou půl, spíš na čtyři celé, jsem si představovala... možná i snila :)

O čem jsem to vlastně chtěla psát, když o Jarkovském ani ne? Trailer filmu Muzikál aneb cesty ke štěstí a v něm On: "Chci tě." A Ona: "Napadlo tě někdy, co chci já?"